Dřevokazný hmyz – Máme se ho bát?!
Dřevokazný hmyz, odborně xylofágové, zahrnuje stovky druhů, které se alespoň v některých fázích svého života živí dřevem. V přírodě plní zásadní roli – pomáhají rozkládat odumřelé dřevo.
Z těchto mnoha druhů však pouze několik málo patří mezi škůdce rostlého nebo čerstvě pokáceného dřeva (tzv. primární škůdci) a jen hrstka z nich je schopna způsobit škody na dřevěných konstrukcích staveb (sekundární škůdci). Z této malé skupiny jsou v našich podmínkách nejvýznamnější dva druhy – tesařík krovový a červotoč proužkovaný. Podrobně se na tyto konkrétní zástupce podíváme v dalším článku (proklik).
Máme se tedy dřevokazného hmyzu bát?
Tuto otázku si kladou majitelé starých chalup, roubenek, historických objektů, ale také majitelé běžných rodinných domů. Jak vlastně panika z dřevokazného hmyzu vzniká a je skutečně oprávněná?
Marketingové strategie firem zaměřených na chemickou sanaci dřeva velmi často pracují se strachem svých potenciální klientů, dřevokazný hmyz doslova démonizují. V reklamách se pak objevují sloganové výkřiky typu:
- „Brouk nikdy nespí!“
- „Dřevokazný hmyz nepočká!“
- „Každý den znamená nové škody!“
- „Nenechte si sežrat střechu nad hlavou!“
- „Zatímco vy spíte, váš krov se hroutí!“
Taktika vystrašit a současně nabídnout poslední možnou záchranu funguje bezpochyby skvěle. Není divu, člověk bez základního povědomí o problematice jí snadno podlehne. Klobouk dolů, pánové marketéři.
Pojďme si proto připomenou několik zásadních faktů:
- 99 % dřevěných konstrukcí nese stopy po poškození dřevokazným hmyzem
Jde o naprosto přirozený jev, který je stejně samozřejmý, jako například mravenci na zahradě. - Poškození hmyzem zpravidla postupuje velmi pomalu
Abnormálně vysoká aktivita, která by pro spolehlivost a trvanlivost konstrukce představovala výraznější riziko, je spíše výjimečná. - Většina historických dřevěných staveb či konstrukcí přežila i několik staletí bez jakékoliv impregnace
- Krovy a další dřevěné konstrukce jsou ohrožovány mnohými dalšími faktory,
na které se v tomto kontextu často zapomíná.
A také několik základních faktů o samotné chemické sanaci dřeva, která se v poslední době stala toliko moderní a neúměrně protlačovaná:
- V reálných podmínkách staveb nejsme schopni zajistit průnik chemického přípravku hlouběji do struktury dřeva. Ošetřit lze pouze velmi tenkou povrchovou vrstvu. Nelze proto mluvit o spolehlivé likvidaci larev žijících pod povrchem, můžeme mluvit o jakési postupné eliminaci škůdce při výletu dospělců a o prevenci před novým napadením.
- Chemická sanace není účinná při likvidaci dřevokazných hub
- Metoda tlakové injektáže je pro dřevo zcela nevhodná a neúčinná (Podrobněji v samostatném článku: klik)
- Povrchové ošetření lze snadno provést svépomocí a za minimální náklady. (Příklady situací, kdy tato metoda dává smysl a praktický návod najdete v dalším článku: klik)
- Sanační firmy často provádějí úkony, které jsou naprosto nadbytečné až nesmyslné (např. plošné obrušování trámů) a také úkony, které jsou vyloženě nežádoucí (neodborné a nekvalitní zásahy do konstrukcí, znehodnocení střešních fólií, u historických konstrukcí znehodnocení řemeslných detailů)
Proč tyto články vznikají
Cílem tohoto seriálu článků je poskytovat ověřené, věcně správné a technicky podložené informace, které pomohou majitelům budov i odborníkům lépe se zorientovat v problematice dřevěných konstrukcí a jejich poškození. Smyslem je zpřehlednit téma, odstranit rozšířené omyly a nabídnout realistický pohled na věc. Takové informace mají napomoci lidem rozhodovat se klidně, informovaně a bez jakéhokoliv nátlaku.
Pokud Vás tato problematika zajímá více, můžete si přečíst také další články:
Chemická sanace dřeva: kdy dává smysl a jak ji zvládnout svépomocí
Tesařík a červotoč – co všechno víme o dřevokazném hmyzu?
Tlaková injektáž dřeva – je tato metoda funkční?